Vinařství v obci

Vinařství v obci

Obec Blatnice má bohatou vinařskou tradici, jakou se může pochlubit jen málokterá vinařská obec na Moravě.

Jak dokládají archeologické nálezy, už na začátku našeho letopočtu pěstovaly římské posádky na jihovýchodních svazích Bílých Karpat vinnou révu.

Podle lidových pověstí se zdejší víno pilo již na Svatoplukově stolci a podle dochovaných záznamů se koncem 13. a počátkem 14. století víno dováželo do Prahy a Vídně. Do tohoto období je datován i velký rozmach vinohradů v obci.

Kronikáři uherskobrodští, hradišťští a jiní podávají svědectví o vinohradech a vinohradnictví v Blatnici, které bylo na svou dobu velmi vyspělé, a shodně uvádějí, že blatnická vína se řadí k nejlepším vínům na Moravě. Blatnické vinohrady však nepatřily v dřívějších dobách jen Blatničanům. Značnou část blatnických vinic vlastnili měšťané a kněžská hierarchie z Kroměříže, Uherského Brodu, Uherského Hradiště, Olomouce, Ostrohu a jiných měst, vinice zde měly i vrchnosti a církevní instituce. Se jménem Blatnice je nerozlučně spjato také jméno slavného myslitele a představitele naší předbělohorské vzdělanosti Jana Amose Komenského, který podle historiků zdědil po otci vinohrad v trati Plachty.  Před třicetiletou válkou měla Blatnice kolem 120 ha vinic. Válkami v 17. století se rozmach vinařství v Blatnici zastavil a vinařství upadlo.

Obnova trvala až do konce 17. století. Nejvyššího rozkvětu dosáhlo vinařství koncem 18. století, je zaznamenáno, že v roce 1789 byly v Blatnici vinohrady vysazeny na 318 ha půdy. Reformy císaře Josefa II. z roku 1783 znamenaly začátek postupného úbytku vinic. V druhé polovině 19. a začátkem 20. století můžeme pozorovat další úpadek vinařství v Blatnici, jakožto důsledek perenosporové a révokazové kalamity stejně jako orientace na jiné výnosné hospodářské plodiny. Opětovný rozkvět blatnického vinohradnictví a vinařství nastal až po skončení druhé světové války a trvá až do dnešní doby.

Velkou propagaci a slávu blatnickým vinařům přinesla světová výstava vín v Paříži roku 1896, kde víno z Blatnice získalo zlatou medaili. Jednalo se o známkové víno, Blatnický Roháč, které svůj název získalo podle hory Roháč, kde se nachází viniční trať Roháče. Jde o jemné cuveé vín Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného.

Součástí místního lidového stavitelství jsou vinohradnické stavby - búdy se sklepy. Většina sklepů pochází z 16. až 18. století a soustředila se do nich většina tehdejšího vinaření. Původní búdy jsou postaveny z kotovic. Zdi dosahují šířky až 60 cm, dřevěné stropy nesly střechu pokrytou doškem, v dnešní době již pálenými taškami. Stěny se líčily vápnem, podlahy byly hliněné. Průčelní stěny se zdobily modrou nebo zelenou podrovnávkou, později ornamentem. Búdy tvořily souvislou zástavbu pod nejvýznamnějšími viničnými tratěmi. Do dnešní doby se zachovaly pouze v tratích Roháče, Floriánky, Kamenice a Stará hora. Jejich soubor pod Starou horou tvoří v současnosti památkovou zónu.

Cech blatnických vinařů, z.s.

Cech blatnických vinařů sdružuje asi 40 vinařství. Hlavním úkolem cechu je propagace vín z Blatnice a pořádání vinařských akcí. Květnové Putování po blatnických búdách je největší akcí otevřených sklepů v regionu. Při srpnovém putování Blatnické búdy pod hvězdami zase můžete zažít jedinečnou atmosféru teplé letní noci při víně. V září spolupořádají Blatnické vinobraní s otevřenými sklepy. Do Blatnice k vinařovi – to od června do září drží vinaři ve sklepech přes víkend službu, tak můžete přijet a o kvalitě vína z Blatnice pod Svatým Antonínkem se přesvědčit sami.

Více informací naleznete na: https://www.vinariblatnice.cz/